Tyhle náhrdelníky nevznikají z nových věcí.

Vycházejí z toho, co už někdo odložil, rozebral nebo zapomněl.

Používáme staré šperky, jednotlivé části, řetízky a drobné detaily, které už ztratily svůj původní význam. Rozkládáme je a skládáme znovu, jinak. Posouváme je dál.

Do nových struktur vstupují nové elementy jako pravé sladkovodní perly. Říční nebo jezerní. Jejich osobitost je přirozeně čistá, zatímco všechno kolem nese stopy času. Ten kontrast je podstata.

Občas se objeví i skleněné jablonecké korálky nebo staré perleťové knoflíky. Ne jako dekorace, ale jako součást nového jedinečného celku.

Každý náhrdelník existuje jen jednou.

Je to archivní kus s vlastní historií a novým tvarem.

Nebudeš nosit jen šperk. Poneseš něco, co už jednou žilo a dostalo další možnost.